Toulky prázdnou Prahou

ŘÍKÁ SE, ŽE VŠECHNO ZLÉ JE PRO NĚCO DOBRÉ

A to platí i pro období karantény a nouzového stavu, v době koronavirové.
Tento článek píšu začátkem května. V době, kdy se vše vrací pomalinku do normálu, ale stále ještě platí určitá pravidla a zákazy. V době, kdy už vám ale všechny ty zákazy jdou na nervy, a vy potřebujete trochu vypnout a jít se provětrat ven. I když co si budeme povídát, v roušce se zase tolik nenadechnete... 

Na době karanténové bylo ale mimo jiné dobré to, že se vylidnili města. A to zejména Praha. Snížil se provoz, nastal klid, žádný hluk, a lidí ve městě minimum.
Když se trochu uvolnil režim, otevřelo se pár obchůdků a už nebyl tak striktní zákaz vycházení, využila jsem situace na plno a vydala (nebo vydávala) jsem se na různá místa po Praze na výlety. A nemohla jsem udělat líp. Neskutečně jsem si užívala ty místa, kde obvykle bývá tisíc turistů, k tomu, abych si prošla tyto místa prakticky o samotě. 

Karlův most

Místo kde se v sezoně nehnete, derete se davem a vlastně jen hledáte místo kam šlápnete. A teď? Dohromady tak 30 lidí na celém mostě. Slyšíte zpívat ptáčky a téct vodu. K neuvěření! Jdete a užijete si každý detail, každý kousek si můžete v klidu prohlídnout, rozímat. Staré město a úžasné prázdné uličky. Opravený Orloj, Staroměstské náměstí, Nábřeží podél Vltavy, Mánes, Tančící dům, Náplavka (tam teda pár lidí je :D) Musím říct, že tohle bylo nádherné, opravdu moc jsem si užívala každý krok.

Letná

Letenské sady, zámeček, metronom. Neuvěritelný výhled a opět jiný pohled na Prahu. Rozkvetlý park hraje barvami a je ideální na procházky.
Víte, že dokonce na Letné byla kdysi první lanová dráha? Z nábřeží (Štefánikův most) k letenskému zámečku vedla od roku 1981. A byla úplně první v Praze, ještě před lanovkou na Petřín, která byla zprovozněna o pár měsíců později. Na zámečku je i restaurace s venkovním posezením, která je momentálně ještě zavřená, ale myslím, že by mohla také stát za to, je tam totiž užasný výhled na celou Prahu. 

Mám v plánu ještě další místa, jako Vyšehrad, Pražský hrad a další.

O tom napíšu zase příště.

S radostí Markét